K plynulému čtení
Několik způsobů, jak posilovat plynulost žáků ve čtení nahlas.
Plynulé čtení bývá definováno jako schopnost číst nahlas přesně a s porozuměním. Bez této dovednosti může zůstat žákům svět fantazie, poezie nebo dramat uzavřen. Lisa Blau proto na serveru Scholastic.com popisuje metody, jak plynulost u žáků zlepšovat (a tím zvyšovat jejich pochopení čteného textu).
Základním krokem je plynulé čtení předvést a nahlas, s patřičným nasazením, žákům předčítat nejrůznější texty od poezie až po novinové články (ovšem s ohledem na zájmy dětí). Po dočtení je dobré otevřít diskuzi nad způsobem čtení a technikami, které u posluchačů udržují zájem. Následuje opakované čtení samotných žáků, na kterém si osvojují nová slova a fráze. Vhodné je začít s krátkou básní, kterou učitel několikrát sám přednese a upozorní na své frázování, tempo i intonaci, což žáci následně opakují jako ozvěna verš po verši. Na závěr čte báseň s přednesem celá třída sborově. To odbourává u čtenářů strach z chyb, kterému jsou vystaveni při samostatném hlasitém čtení.
Frázování lze nacvičit také pomocí papírků s jednotlivými verši, na kterých se žáci učí číst skupinu slov jako celek, ne slovo po slově. Pokud je nutná individuální pomoc slabším čtenářům je vhodné opakovat maximálně patnáctiminutová sezení s doučovateli (z řad rodičů, dobrovolníků nebo starších spolužáků), na kterém žáci čtou nahlas připravené texty, jsou oceněni za plynulé pasáže a procvičují ty obtížné.
Účinnou a zábavnou metodou je pak scénické čtení. Žáci si rozdělí role a předčítají své pasáže podle scénáře, které mohou nacvičovat podobně jako již zmiňované básně (předčítání, ozvěnové a sborové čtení). K finálnímu představení mohou žáci dostat kostýmy a rekvizity a předčítat před skutečným publikem nebo lze představení alespoň natočit, aby sami žáci viděli, jak plynulými čtenáři už jsou.
