Strategie nejlepších čtenářů

Hodně studentů si myslí, že čte obsah textu, zatímco provádí tzv. bezmyšlenkovité čtení – usínají, zatímco zírají na stránku. Opakem bezmyšlenkovitého čtení je vysoce efektivní čtení s využitím kognitivních postupů.

Hloubková studie už v devadesátých letech odhalila z verbálních zápisů myšlenkových pochodů nejefektivnějších čtenářů sedm kognitivních strategií, které používají. Server Adolescent Literacy přináší jejich přehled:

• 1. Aktivace. Postup, který se snaží z dlouhodobé paměti vyvolat všechny znalosti, které umožní pochopit současný text.
• 2. Propojování. Navazování informací z textu na ty, které jsou mezi řádky, a na všechno ostatní, co o tématu čtenář už ví.
• 3. Vyjasňování. Přemýšlení nad textem během čtení i po něm, aby se čtenář ujistil, že text chápe, a vyjasnil si případné nesrovnalosti.
• 4. Vyptávání. Pokládání otázek sobě, spolužákům i učitelům a hledání odpovědí.
• 5. Hledání. Procházení nejrůznějších zdrojů k nashromáždění potřebných informací, zodpovězení otázek, vysvětlení termínů, vyřešení problémů.
• 6. Shrnování. Převyprávění napsaného textu vlastními slovy.
• 7. Vizualizace. Vytvoření obrazu v hlavě nebo na papíře k lepšímu pochopení textu.

Jak tyto myšlenkové procesy učit? Memorování strategií bez jejich praktické ukázky a nácviku je oxymóron – nestrategické učení strategií. Naopak při strategickém učení je zvládnou i žáci, kteří se čtením zatím bojují.

Žáci potřebují myšlenkové procesy vysvětlit, ukázat dobré příklady, a především vidět (a slyšet) zkušeného čtenáře, který jim ukáže, jak používá konkrétní strategii v praxi. Např. shrnování je možné ilustrovat na výtazích z obsahu knih nebo nekrolozích známých osobností. Žákům je třeba vysvětlit, že shrnutí textu slouží k tomu, aby si z něj vytáhli, co je důležité si zapamatovat. A nakonec jim u čtení jednoduchého textu ukázat, jak se přemýšlí během čtení a po dočtení, když čtenář hledá vlastní slova pro shrnutí hlavní myšlenky.