Zastavit se u mámy v práci může být pěkná otrava. Ale jen v případě, že vaše maminka nepracuje zrovna v zoo. Potom je taková návštěva naopak super! Dají se tam zažít úžasné věci. Kde jinde si taky může normální kluk a holka z obyčejného sídliště pohladit koťátko, ze kterého vyroste obrovský lev? Anebo podrbat slona pod chobotem, potulit tuleně? Přetahovat se s opičím mládětem o banán. A prohrát. Dvojčata Lenka s Pavlem mají maminku s báječným povoláním. Pracuje v knihovně v zoologické zahradě. Díky tomu poznají obě děti zblízka i péči o zraněná tygří mláďata, kterým někdo roztříštil ve výběhu skleněnou láhev. Jediná zlomyslná hloupost způsobí spoustu bolesti a starostí. Tatínek dvojčat sice pracuje daleko na stavbě, domů...

V částečně autobiografické knize vychází Daniel Pennac z paradoxní osobní zkušenosti: tento kdysi „špatný žák“ a „beznadějný případ“ nakonec vystudoval vysokou školu a třicet let působil jako učitel na druhém stupni a profesor francouzštiny. Po roce 1973 dokonce začal psát a jeho románový cyklus o potrhlé rodině Malaussénových mu přinesl neobyčejný úspěch u čtenářů i kritiky. Ve své knize Učení mučení líčí, jak se trpké dětské zkušenosti beznadějného žáka a lempla, navíc postiženého dysortografií, později promítly do jeho přístupu k žákům (často pracoval s problematickými dětmi na předměstských sídlištích), jak je při hodinách poněkud svérázným způsobem motivoval a jak jeho výuka naučila žáky myslet a často je rozhodujícím...

Berlín 1920: Albert Einstein je častým hostem na domácích koncertech v rodině Goldfarbových. Jednoho dne někdo ukradl Einsteinovi pouzdro na housle, ve kterém byly také důležité vzorečky. Kdo by mohl mít zájem získat tyto poznámky? Sourozenci Jakub a Hana se ujali vyšetřování – a učinili ohromující odhalení...

Kniha nabízí životní příběhy významných postav světa vědy, techniky a podnikání. Právě díky nim se naše země stala průmyslovým srdcem Evropy. Bizarní je, že většina z představovaných osobností upadla u nás v zapomnění, jejich památku neuctíváme, uznání se dočkali jedině v zahraničí. Může za to doba, politická situace nebo jen čirá závist?

Kryšpín je prima, trochu plachý kluk. Kvůli poruše sluchu nosí sluchadla a některé zvuky, které jsou pro zdravého člověka samozřejmé, neslyší. Žije tak v maličko odlišném světě. Do kolektivu Kryšpín moc nezapadá, a tím, že je jiný, spolužáky provokuje. Kluci ze třídy brzy vycítili jeho zranitelnost a ubližují mu. Zpočátku víceméně nevinné útoky se na škole v přírodě změní v opravdovou šikanu. Kryšpín nakonec tlak okolí nevydrží a jedné noci z horské ubytovny uteče…

„A když zapomenu, co si musím pamatovat, a budu si pamatovat, co mám zapomenout?“ Matka vytáhla z kapsy provázek a podala mu ho: „Udělej si uzel.“ V jejím světě nebylo místo pro bloudění a pochybnosti. Kdo se matčinými zákony řídil a uměl vázat uzly, nemohl sejít z cesty. Pokud dospívání můžete pojmenovat jinými slovy, je to příběh hlavního hrdiny této knihy. Příběh o statečnosti, odpovědnosti, o první lásce, příběh, v němž velkou roli hrají koně. Koně jako sny, jako symbol nespoutanosti... Kniha je atraktivní, zábavná i dojemná, ale přitom nesentimentální. Příběh se odehrává v dnešní době a mohl by se odehrát kdekoli, ale konkrétně je zasazen na venkov, na úpatí hor. Darek je kluk, který bude čtenářům sympatický a blízký,...

Byla jednou jedna vačice, byla to ta nejveselejší a nejšťastnější a nejusměvavější vačice ze všech vačic. Nejraději se smála hlavou dolů, zavěšená na stromě za svůj krásný dlouhý ocas. Ale jednou se pod stromem objevili lidé. Zdálo se jim, že vačice je smutná, rozhodně to nevypadalo, že by se smála. I když jim říkala, že jí nic nechybí, lidé jí nevěřili. Mysleli si, že je to hloupá vačice, která neví, co je to být šťastný. Když je člověk šťastný, musí se usmívat, říkali a rozhodli se, že ji musí rozveselit... Druhý titul z trojice vtipných kreslených příběhů pro děti o lidech (a na chvilku i zvířatech) zhlouplých civilizovaným světem od amerického scénáristy, režiséra a animátora Franka Tashlina.

Než se stal Sebastianem Leopoldem Richardem von Kaunitz, prošel těžkým dětstvím. Narodil se prostitutce v pražském nočním klubu, jeho nejmilejší hračkou byla láhev od ginu. Ovšem usmálo se na něho štěstí - adoptovala ho šlechtická rodina. Ze dna společnosti vystoupal až k vrcholu. Pak vypukla druhá světová válka a vojenská mašinerie ho zase nekompromisně srazila mezi ubožáky, dokonce až na samou hranici přežití.

V roce 431 př.n.l. se mezi Athénami a Spartou vede válka. Najednou začíná z obležených Athén mizet stále více a více dětí. Kefalos a jeho bratranec Filon se rozhodnou pronásledovat zločince a odhalí jejich důmyslný plán. Sami se ale dostanou do rukou bezohledných únosců.

Další vzrušující pátrání Filipa Šikuly a Dity Moudré. Kdo stojí za krádeží Královského drahokamu? Kam se poděla opička věštkyně Stelly Belly? Jak ochránit robota Robby Roba před nenechavými zloději? 40 kriminálních minipříběhů pro děti.

Komiksové příhody holčičky Viktorky, která putuje nekonečným vesmírem na palubě kosmické lodi Lítavice a spolu s pilotem Žabžou a navigátorem Flájem zažívá různá dobrodružství. Příběhy vycházely ve Čtyřlístku v letech 2004–2010, takto pohromadě však vycházejí poprvé.

Nové vydání oblíbených, dnes již klasických příběhů malého Vítka, tentokrát jako soubor všech tří dílů (Jak jel Vítek do Praha, Vítek je zase doma, Vítek na výletě), s novou grafickou úpravou a samozřejmě nezapomenutelmými ilustracemi Adolfa Borna. Kniha byla vydána ke 100. výročí narození spisovatele Bohumila Říhy.